Sebevraždy v souvislosti s covid-19 jsou výzvou veřejného zdraví

Pandemie covid-19 pro většinu z nás znamená bezprecedentní nápor na duševní zdraví a těžce dopadá na kvalitu života. Jedná se o důsledky složitého spletence celkové epidemické situace, protiepidemických opatření, ale třeba i samotného prodělání nemoci covid-19. Nabízí se tedy otázka: vede pandemie covid-19 k nárůstu sebevražd?

V porovnání s časem před pandemií vzrostl loni na jaře výskyt duševních onemocnění v ČR o 30 % a v současné době se situace nezlepšuje. Oproti první vlně vzrostl u dospělých Čechů výskyt úzkostí dvakrát a výskyt deprese a rizika sebevraždy třikrát. Rovněž předběžné výsledky mezinárodní studie COH-FIT ukazují, že ženy a mladí lidé pociťují zvýšení stresu, pocitů osamělosti a vzteku. Na zhodnocení dopadů pandemie na vývoj sebevražd v ČR je však zatím brzy.

Jak může pandemie přispívat k rizikům sebevražd?

Sebevražda je komplexní důsledek mnoha faktorů. Pandemie covid-19 dopadá celkově na kvalitu života a zhoršuje řadu faktorů, které na změnu počtu sebevražd mohou mít vliv. Omezování společenských kontaktů je sice jedna ze zásadních zbraní proti šíření viru SARS-CoV-2, ale zároveň vede k sociální izolaci a může přispívat k sebevražedným myšlenkám. Časté sledování mediálních informací o vývoji pandemické situace může zvyšovat úzkost, obavy, strach a celkově ovlivňovat duševní zdraví. Vliv ekonomického stresu je obecně spojen s vyšší mírou sebevražd. Zároveň omezení prezenčního přístupu k psychoterapii, svépomocným skupinám nebo omezení provozu ve zdravotnických zařízeních vytváří systémové bariéry. I když všechny tyto dopady mají vliv na zhoršení duševního zdraví jako jednoho z nejvýznamnějších příčin sebevražedného chování a sebevražd, zdá se, že zatím není patrný dramatický nárůst sebevražd samotných.

Jak pandemie ovlivnila sebevraždy ve světě?

Řada studií ukazuje, že první vlna nákazy nebyla ve světě spojena s výrazným zvýšením počtu sebevražd. Jarní omezení pohybu v Massachusetts bylo spojeno se statisticky nevýznamným snížením počtu sebevražd ve srovnání s rokem 2019. Ani v Norsku nepozorovali zvýšení počtu sebevražd během prvních měsíců pandemie oproti předchozím letům. Studie z Velké Británie naznačila, že s jarním omezením pohybu došlo k pouze minimálnímu nárůstu sebevražd ve srovnání s předcházejícími měsíci. K tomu je ale třeba dodat, že sebevraždy jsou obecně nejčastější na jaře a v létě, takže studie ani nenaznačuje, že by velmi mírné jarní zvýšení sebevražednosti plynulo z omezení. Mimochodem, to, že nejvíce sebevražd nastává v jarních a letních měsících, bylo pozorováno i v ČR.

Je však zásadní zdůraznit, že studie výše pochází z první vlny pandemie a k nárůstu sebevražd může dojít teprve se zpožděním. Pohled do historie pandemií a přírodních katastrof ukazuje, že často zpočátku dochází ke krátkodobému poklesu sebevražd a nárůst následuje až později. Tento jev je označován jako "the honeymoon period" (období líbánek) nebo "pulling together" (držíme spolu) fenomén a vysvětluje se vyšší soudržností komunity a vzájemnou podporou v akutní fázi pandemie.

Studie z Japonska vskutku ukázala snížení sebevražednosti v první vlně, které ale bylo následováno zvýšením ve vlně druhé. Je tedy možné, že ke zvýšení sebevražd dojde až s určitým časovým odstupem od začátku pandemie.

Japonská studie je zajímavá i z hlediska probíhající diskuse o otevření škol, jelikož ukázala, že jarní zavření škol nebylo spojeno se zvýšením sebevražd u dětí, ale po jejich otevření ke zvýšení dětských sebevražd došlo. Zdůrazňujeme však, že jde pouze o asociaci, ne kauzalitu, a tato data by neměla být interpretována tak, že otevření škol způsobuje vlnu sebevražd.

Rizikové faktory sebevražd

Jedním vysoce rizikovým faktorem je ztráta zaměstnání v důsledku epidemiologických opatření a restrikcí. International Labour Organization varuje před výrazným celosvětovým nárůstem nezaměstnanosti v důsledku pandemie, což by mohlo vést i k nárůstu sebevražd.

Další riziko vyplývá z dopadů prodělání infekce covid-19 na psychické zdraví. Jedná se např. o posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), která je známý rizikový faktor pro sebevražedné chování. V předchozích koronavirových epidemiích bylo prodělání onemocnění spojeno s 32,2% prevalencí PTSD. Studie z Itálie na pacientech přijatých na pohotovost s covid-19 podobně ukázala, že 30,2 % z nich trpělo PTSD. Další pozorovaná rizika těchto pacientů po prodělání covid-19 byla především nárůst depresí a úzkosti. Podstatné zvýšení neurologických či psychiatrických obtíží po prodělání covid-19 bylo pozorováno i ve velké studii na více než 200 000 přeživších nedávno publikované v časopise The Lancet.

Co z toho plyne?

I když máme k dispozici řadu vědeckých výsledků o dopadech pandemie na duševní zdraví a o rizikových faktorech pro sebevraždy, je třeba zdůraznit, že příčinou sebevražd nebývá jeden rizikový faktor. Příčiny a souvislosti vyžadují dlouhodobější analýzy a doposud nejsou vyhodnocena veškerá kvantitativní data o sebevražednosti v souvislosti s covid-19. Stejně tak zatím není možné dobře oddělit, které negativní dopady pandemie na psychiku vyplývají z krize jako takové a které vznikají např. v důsledku protiepidemických opatření či dokonce samotného prodělání nemoci covid-19.

I bez úplných informací o dopadech pandemie na sebevražednost je však nezbytné systémově sebevraždám předcházet. Je zásadní preventivně podporovat ohrožené skupiny a jedince, jako jsou starší lidé, mládež, menšiny, ženy, nezaměstnaní a pracovníci v první linii. Vždy je nutná ostražitost, odstranění a redukce prostředků k vykonání sebevraždy a předcházení krizím v oblasti duševního zdraví.

Co nám může pomoci předejít dopadům pandemie na naše duševní zdraví? Například pohyb, pravidelné aktivity a koníčky, meditace, ale i práce a udržování společenských kontaktů v rámci zachování bezpečnostních opatření (například virtuálně, či se setkávat venku s respirátory a rozestupy). Podrobnější rady můžete najít na odkazech níže.

Doporučujeme

Aplikace Nepanikař

První Psychická Pomo‪c

Linka bezpečí

Psychohygiena Červeného kříže

Opatruj se

Nevypusť duši

https://www.iniciativa-snih.cz/sebevrazdy-v-souvislosti-s-covid-19/