Pro většinu rodičů je pandemie covid-19 stresující zátěž

Okamžité účinky a dlouhodobé dopady pandemie nebudou v populaci rovnoměrně rozloženy. Pandemie má schopnost ovlivnit každého z nás, ale to, jak každý jednotlivec reaguje, může potenciálně ovlivnit zejména jeho nejbližší. Dramatické podcenění duševního zdraví a psychické pohody rodiny v době pandemie covid-19 má dopad na kvalitu života.

Kombinace ekonomického tlaku, obav o zdraví širší rodiny, nejasná perspektiva a ztráta pevných bodů jsou mimořádně náročné. Lze očekávat narůstající rizika v oblasti duševního zdraví, která dramaticky vzrostou jako sekundární dopad covid-19 opatření.

Dlouhodobé důsledky zvýšeného stresu rodičů, úzkosti a deprese se mohou přenášet na děti. Studie naznačují pravděpodobnost problémů s duševním zdravím u dětí v následném průběhu života, kdy se mohou manifestovat rizika v chování, socializaci, učení, adaptaci. Požadavky na rodiny a péči o děti se prohloubily v důsledku ztráty fyzických a sociálních kontaktů, zejména uzavření stávajících podpůrných sociálních služeb a uzavření většiny škol.

Ačkoli je celá společnost globálně ovlivněna spektrem dopadů na fyzické a duševní zdraví, mnohem více jsou přehlíženi vysoce ohrožení jedinci jako jsou matky samoživitelky, osamocení jedinci, těhotné matky s dětmi, sociálně a ekonomicky slabší rodiny, rodiny pečující o osobu blízkou, zdravotně znevýhodněnou.

Prohlubují se problémy se ztrátou jistoty a důvěry, vzniká dlouhodobá frustrace a následně dochází ke zvyšování agresivity, domácímu násilí, nadměrnému užívání alkoholu.

Krize rodiny v hluboké pandemii

V současné době eskaluje krize rodičovské kapacity a schopnosti zvládat stres, neboť dochází k osobním ztrátám, traumatickým zážitkům. Nikdo nebyl dostatečně připraven na dlouhodobý stres a ohrožení. Komunita jako taková z hlediska veřejného zdraví není již tak bezpečné a jisté místo pro život rodiny jako před vypuknutím závažné a dlouho trvající epidemie. Na psychiku rodiny negativně dopadají předčasné ztráty na životech blízkých v rodině nebo na pracovišti.

Rodiče tráví více času doma s dětmi při on-line výuce, a to rovněž představuje vyšší míru intrapsychické zátěže pro děti a rodiče. Ovšem pro mnoho rodin trávení více času doma s dětmi je pozitivní čas na prohloubení citových vazeb a neopakovatelné příležitosti posílit i rodinnou resilienci. Odolnost nám může pomoci překonat těžkosti. Ale odolnost není něco, s čím jsme se narodili - buduje se v průběhu času, protože zkušenosti od raného dětství, které máme, interagují s naší jedinečnou, individuální genetickou výbavou. Proto všichni reagujeme na stres a nepříznivé události - jako je to v případě pandemie covid-19.

Na druhou stranu duševní problémy jednoho z rodičů dopadají na psychiku všech členů rodiny. Symptomy psychických chorob u jednoho z rodičů jako jsou úzkosti, výkyvy nálad, impulsivita, sebepoškozování, deprese, poruchy spánku přispívají k nižší kvalitě života dětí, a tedy nižší psychické odolnosti rodiny.

Obtížnou situaci mají i rodiny (matky samoživitelky) s dětmi se speciálními potřebami, i když jsou dost dobrým bezpečným přístavem a zdrojem jistot pro děti. Avšak v době dlouhodobého uzavření školy dětem se speciálními vzdělávacími potřebami chybí přístup k pomůckám, materiálům a interakcím s vrstevníky. Mohou se vytrácet získané sociální a behaviorální dovednosti a může docházet k vývojové dočasné regresi. Změněné podmínky trávení více času v rodině s dítětem se speciálními potřebami vyvolává i konflikty, nedodržování harmonogramu dne, ztrátu interakce se skupinami vrstevníků a příležitosti k sociálnímu učení a rozvoji (APA, 2020). Přibližně 1 z každých 6 dětí ve věkové skupině 2-8 let má behaviorální, emoční a neuro-vývojové obtíže.

Děti s autismem, poruchami emocí a chování nejsou schopny tolerovat nejistotu a vynucené omezení v rodinném nebo institucionálním prostředí, které mění pravidelnou rutinu a nevytváří zázemí jistoty a bezpečí. Nejenom je tato krize obtížná pro rodiče, ale také pro děti se speciálně vzdělávacími potřebami, které se hůře vyrovnávají s dodržováním pokynů, zákazů a je pro ně náročné pochopit složitost pandemické situace (CDC, 2019).

Děti s ADHD symptomy velmi obtížně zůstávají na jednom místě, nedodržují rozestupy, neboť mají jiné vnímání blízkosti, nejsou schopny respektovat zákaz dotýkat se určitých věcí. Vlivem omezení pohybu se jejich hyperaktivita zvyšuje spolu se zvýšenou impulsivitou. Udržení pozornosti u vzdělávacích úkolů a činností bývá velmi obtížné a dochází pak ke konfliktům a krize se v rodinném prostředí prohlubuje.

Poradenství a podpora duševního zdraví rodin

Ohrožení jedinci jsou mnohem více v riziku sebevražedného chování včetně dětí, u kterých se objevují problémy v duševním zdraví. Zvyšuje se podíl sebevražd, zvláště u mladých mužů i žen v produktivním věku, zvláště z ekonomicky a sociálně slabšího prostředí. Světová zdravotnická organizace (WHO) a další odborné autority zdůrazňují posílení služeb v oblasti duševního zdraví a psychosociální podpory rodin.

Psychoterapeutická podpora rodin se potýká se stávajícími překážkami v dostupnosti služeb a nedostatkem odborníků (dětských psychiatrů, psychologů). Rovněž je nedostatek psychoterapie a poradenství mimo zdravotní sektor i krizové včasné pomoci. On-line terapie a "e-health" modely nepokrývají každodenní rodičovské problémy. Pokud by byla dostupná lokálně i ekonomicky psychoterapie pro ohrožené rodiny, mnozí rodiče by nebyli na krizovou situaci sami a zmírňovaly by se dopady na duševní zdraví celé rodiny i pravděpodobné sociální i ekonomické dopady a nároky na komunitu.

Rizikové oblasti duševního zdraví v rodině jsou tedy důležitým tématem k řešení. Pokud by bylo na krizi rodiny pohlíženo komplexně a byly by dostupné psychoterapeutické, poradenské privátní služby pro rodiče a jejich děti mimo zdravotnictví, pak mohou rodiny budovat resilientní kapacitu pro nepředvídané události pro sebe i pro potřeby svých dětí. Včasná prevence a strategie zmírnění dopadů krize rodiny v důsledku pandemie covid-19 a dalších mutací je nezbytným rámcem multidisciplinárních opatření a zmírnění dopadů na duševní zdraví.

Vhodným opatřením je poskytnout flexibilní přístup k optimální individuální podpoře rodičům a jejich dětem. Dopady pandemické krize duševního zdraví rodin a dětí vyžadují spolupráci multidisciplinárního týmu odborníků. Při podpoře a řešení duševních dopadů krize je osvědčené zaměřit se na celou rodinu, a tak zmírnit negativní účinky na zdraví dětí, rodičů nebo jiných pečovatelů.

Pár kroků k posílení duševního zdraví u rodin

K budování odolnosti vůči stresu a adaptační resilience dětí, rodiny a celé komunity je třeba být připraven a předvídat další vlny krize. Pro posilování odolnosti je důležité "Předvídat a být připraven". Nejenom pro dospělé, ale hlavně pro děti je extrémně náročné zvládat nečekané změny a být na ně připraven. Časté změny v důsledku měnících se opatření a restrikcí ve škole a společnosti u dětí vyvolávají úzkost, nejistotu, paniku, chaos, agresi, impulsivitu, sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky. Mnohem více jsou ohrožené skupiny dětí a rodin, které senzitivněji reagují na ohrožení.

Koncept "Předvídat a být připraven" pomůže dětem, pedagogům, rodičům předvídat a připravit se na nečekané události nebo opatření, které se mohou v rámci bezpečnostních a zdravotních rizik objevit ze dne na den. Strategie "být připraven" je protektivní ochrana před negativním stresem. Být připraven umožňuje přemýšlet dopředu a identifikovat potencionální problémy nebo je řešit předem. Čas nám pomáhá udělat věci lépe a promyslet si bezpečné a ochranné postupy.

Cílem konceptu "Předvídat a být připraven" je pomoci dětem a dospělým rozpoznat, když mají strach z něčeho, co se brzy stane, že je lepší tomu čelit a myslet předem na řešení, než budeme ve velkém stresu. Náš mozek funguje ve stresu jinak a je lepší se stresu vyhnout nebo jej minimalizovat. Předběžné plánování udržuje náš mozek funkční a vytváří si strategickou strukturu jistoty a vytváří "novou mapu" pro zvládání náročných situací. Následným zdravým posilováním resilience je hledání rovnováhy.

Užitečná cesta je oddělit se od toho, co se stalo, zaměřit se na přítomnost a směřovat do budoucnosti a vidět nové perspektivy. Je důležité podpořit vývojové potřeby, to, co děti i dospělí potřebují individuálně v určitém věku, jako je jistota a bezpečí, ochrana, podpora, podnětové a rozvojové zdroje, zdravá výživa a pohyb, limity a dobré místo ve škole, rodině, komunitě.

V době globální pandemické krize se změny dějí nečekaně a s tím přicházejí i smutné události, mnoho lidí umírá v rodinách dětí nebo na pracovišti. Mnohdy jsou tyto ztráty pomíjeny, jako bychom ztratili citlivost jeden k druhému. Děti jsou velmi citlivé a musí odolávat nečekaným traumatickým zážitkům stejně jako dospělí. I vystavení negativním informacím a přehlceností stresujícími zprávami se ukládají dlouhodobě v paměti. I když mají lidé různou odolnost při zvládání stresu, dle věku, intenzity, časového působení traumatu, přesto se mohou projevit psychosomatické problémy v následném čase po prožité traumatické události nebo při expozici dlouhodobému stresu.

Díky plasticitě mozku jsme schopni se s negativním stresem vyrovnat často adaptabilně, ale nelze to přeceňovat u nejvíce ohrožených dětí, které jsou senzitivní a mají nižší míru odolnosti vůči zátěži a zvládání traumatických událostí, jež se sekundárně mohou manifestovat v podobě dlouhodobého stresu nebo posttraumatické stresové poruchy. Někdy děti na tyto traumatické informace a události mají reakce, které vyvolávají vztek nebo úzkost, neboť v tu chvíli pro ně není nic normálního a jistého jako dříve a nevědí, kdy to skončí, chybí kotvy jistoty a bezpečí.

Poskytování odborné psychoterapeutické, sociální, speciálně pedagogické podpory a intervencí je nezbytné pro budování kolektivní duševní resilience. Odborná práce zaměřená na informované intervence, předvídavost, připravenost a zpracování traumatu musí být podpořena.

Základní doporučení, jak budovat resilienci (odolnost):

Mluvte o svých pocitech, emocích a sdílejte své emoce s přáteli, členy rodiny.

Kreativní činnosti, brainstorming mohou aktivizovat lepší náladu a zmírnit stres.

Mějte soucit se sebou i s ostatními, buďte respektující, citliví, laskaví, ohleduplní.

Zaměřte se na péči o sebe, svoji pohodu a vyváženost aktivit.

Zdravě jezte, pohybujte se a udržujte rituály a režim dne.

Posilujte citové pouto k dětem, blízkým, přátelům a domácím mazlíčkům.

Vyhledejte odbornou pomoc, pokud obtížně zvládáte stres, máte úzkosti a dlouhodobě špatnou náladu, problémy se spaním, narůstá užívání alkoholu, návykových látek, léků.

Investujte do svého duševního zdraví jako do priority, která pomůže zmírnit dopady pandemie covid-19 na Vaši rodinu.

Pro Iniciativu Sníh : PhDr. Pavla Doležalová Ph.D. Publikováno 23. 2. 2021

https://www.iniciativa-snih.cz/pro-vetsinu-rodicu-je-pandemie-covid-19-stresujici-zatez/